Na Twitteru se objevil dotaz, zda jsem ještě naživu, tak hrdě hlásím, že ANO!
Nicméně odteď možná zvládnu už leda tak zpětnou rekapitulaci z civilizace, a to z několika důvodů:
- nemám čas
- kdybych čas měla, spala bych
- kdybych měla čas, nepotřebovala bych spát, učila bych se
- kdybych měla čas, nepotřebovala bych spát, všechno bych uměla, nejspíš bych stejně pila
Dnes slavím výročí - už je to rok, co jsem opustila civilizaci a vydala se do Jižních Čech na cyklokurz. Nebo, aspoň mi to tak připadá... Nicméně, byť mě všechno bolí, nepamatuju si už ani jak vypadá moje mamka, zapomněla jsem popřát babi k narozeninám, protože nemám nejmenší pojem o čase a datu, a navíc se do toho o mě začala pokoušet nějaká nemoc, našla jsem jedno pozitivum - už neprší. Takže jsem se dnes na celodenním výletě okamžitě úspěšně spálila. Congrats.
Cyklovýlet jsem přežila jen díky menšímu šméčku, který si s dovolením nechám pro sebe... Ale co, chtějí z nás mít manažery, úkol jsem splnila a JAK? to už se historie neptá...
Jedno je jistý - jestli v neděli nedostanu zápočet, protože nezvládnu uvázat dračí uzel, půjdu se zabít. Adios.
Žádné komentáře:
Okomentovat