Prokrastinuju sobě na truc! U Superdebaty...

V tento historický okamžik jsem se v rámci své prokrastinace zkouškového období rozhodla pár slovy zhodnotit události posledních dní, voleb nevyjímaje, a tím tak alespoň částečně ulevit svému svědomí. Tíží mě především to, že četnost mých článků (příspěvků, výkřiků do tmy,... jak je libo) se ani zdaleka neblíží slovu Deník v záhlaví.

Inu, co si budeme povídat, ono to vůbec první zkouškové období v životě bývá prý ze všech nejhorší, a tak věřím, že co mě nezabije, to mě posílí. Silnější jsem čím dál víc, jen co je pravda, ovšem s posilovnou to nemá nic společného. Jen většinou každých 5 minut, co tvrdě dřu nad učebnicí mikroekonomie, dostanu z celé té námahy hlad.

Se štěstím slepého kovboje jsem si ve škole zatím vystřílela sem tam nějaký ten zápočet, doplním zásobník a po víkendu se vrhnu na zkoušky. Profesoři by si měli uvědomit, že ve vlastním zájmu by mi měli svůj autogram vmáčknout do indexu co nejdřív, protože já se jen tak nevzdám...

Zjistila jsem, že nejdůležitější vlastností líného studenta je schopnost umět si nestudijní činnosti obhájit před sebou samým. A tak jsem včera poctivě sledovala Superdebatu naší politické elity, neboť to považuji za svou občanskou povinnost! Cítím se opravdu obohacena, ale nutno přiznat, že spíš neskutečně kultovními komentáři na Twitteru, než předvedenou show.

Kromě toho, že všichni kandidáti jsou schopni udržet moč více než dvě hodiny, Superdebata dokázala, že Václav Moravec od svých moderátorských začátků přibral nejen pár kil, ale především nespočet zkušeností. Těžko si představit kohokoliv jiného na jeho místě, kdo by zvládl tu bandu ukočírovat. I když osobně by mě tam zajímala i Michaela Jílková. V takovém případě by k vypsaným kurzům vedle toho, za jak dlouho kníže usne, přibyla i otázka, za jak dlouho začne diváky debaty sama hecovat, aby po kandidátech házeli rajčata.

Měla-li nám Superdebata pomoci při posledním rozhodování, tak se znovu ptám, nemůžu volit toho Moravce?

I když jsem původne velmi vážně zvažovala, že svůj hlas dám Franzovi, nakonec to neudělám. Sice je hodné chvály, že si jako jediný sladil kravatu s barvou pleti, ale pravděpodobně nepočítal s tím, že bude modré pozadí. Při debatě ho tedy nebylo vidět, ale co hůř, ani slyšet. Dával si pozor na každé slovo, nerad by dal komukoliv příležitost se do něj trefovat. Sám si je nejspíš vědom toho, že by bylo do čeho. Bylo mi věru sympatické, že se do volby začal angažovat snad jen z trucu a recese, ale číst Ústavu před spaním a na Superdebatě zarecitovat zkrátka asi nestačí. Tak třeba příště.

Další jméno, nad kterým jsem uvažovala, byla Táňa. Nejen proto, že bych na Hradě jednoho krásného dne ráda viděla ženu. Hlavně také proto, že je to dáma, nemá potřebu nikoho urážet, s nikým se nepouští do křížku, působí dobrosrdečně, možná až lehce naivně. Ale je mi líto, v současné situaci by byl hlas pro ní hlasem vyhozeným.

Uvažovala jsem stylem – Koho volit, pokud chci zabránit druhému kolu ve složení Zeman-Fischer?

Pan Dienstbier byl pro mě jedním velkým zklamáním. Přestože jsem si s velkým zájmem pustila video od rapera Lipa, který se veřejně hlásí k jeho podpoře a jehož názorů a postojů si vážím, nepřesvědčilo mě to. Superdebata v jeho podání bylo jedno obvinění za druhým, ani jednou se však neodvážil jmenovat, jen se (doslova) přiblble usmíval, dělala se mu druhá brada a tvářil se slizce. Je mi líto, ale podpora homosexuálních partnerů, byť je pro mě důležitá, nestačí.

Na druhé straně snad jediná osoba, která se nebála přímo ukázat na věci, osoby, či instituce, situace a fakta, byla Bobo Bobošíková. V jejím podání mi to však připomnělo transparentní vykřikování alá Eminem – The way I am. „Jsem zlá, zlá, zlá, ale jediná upřímná! A taková jsem já!“ … Zabila to posledním slovem voličům. Kdyby se volila hvězdná pěchota letošních voleb, asi bych jí poslala hlas. Zítra ten můj v urně ale určitě nenajde.

Trochu mě zpětně mrzí, že nakonec do volby nezasáhne Tomio Okamura. Vedle Lipa a Eminema se v mém článku mohla objevit i celebrita YouTube posledních týdnů...

Nebudu se tvářit, že jsem úplně původně nevyhlašovala, jak budu volit zrovna jeho. Ale po tom, co předvádí kolem těch svých podpisů, už jen čekám, kdy přijde s teorií, že zamítnutí jeho stížnosti (či žádosti či úplatku či čeho) u soudu je naprostý rasismus!

Takže famfáry, neboť jsem konečně došla ke konečnému rozhodnutí. #volimKarla. Nebudu svůj názor nikomu vnucovat, nebudu nikoho přesvědčovat. Každý z těch kandidátů (i z těch, co jsem nezmínila) má svoje klady, stejně tak zápory. Je na každém z nás, abychom si vybrali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ŠLI VOLIT.

Otázkou je, co se bude dít dál. Osobně tipuju následující čtveřici událostí:

1. Tomáš Klus složí další politicky nespokojenou píseň

2. Vladimír Franz se bude tvářit, že vlastně vůbec nechtěl vyhrát

3. Bobo sepíše stížnost, že byla „3 týdny mimo“ a nemohla tak naplno rozjet svou volební kampaň.
4. Minimálně jeden z neúspěšných kandidátů zpochybní důvěryhodnost voleb

No, každopádně já se zatím bavím. Uvidíme, jak vtipné budou výsledky...