středa 5. června 2013

CykloTezy Den 3

Vzpomínám na svého spolubydlícího, milovaného Iana, který mě jednou tahal někam "do šumu" a já se bránila slovy: 
"Nechci ten alkohol ani vidět!" načež mi odpověděl:
"Ale alkohol chce vidět Tebe!"

My jsme včera taky pít nechtěli, ale osud na to měl jiný názor...
Ve večerním programu jsme si v praxi ověřili nový zákon přírody a všech her – Paravčelka! Náš tým „Paravčelka“ si po ovládnutí předchozích závodů v plavání i atletice podrobil i orientační závod a za svůj famózní výkon si kromě obdivu a úcty vysloužil několik lahví alkoholu (záměrně se vyhýbám jmenování konkrétních – ne že bych si to nepamatovala, ale ta vzpomínka je pro můj žaludek ještě stále trochu bolestivá).

Ranní probuzení bylo jedno z těch horších... Dopoledne jsme strávili na lanech a podobných srandách, za což jsem byla odměněná neuvěřitelnou bolestí hlavy... A po obědě přišla dlouho čekávaná smrt.

Když jsem po cestě na našem skvělém půldenním cyklovýletě přemýšlela, jak bych dnešek okomentovala, všechny varianty jsem nakonec zavrhla. Nerada bych, aby se to tady zvrhlo ve skladiště sprostých slov, stížností a pláče... Tak to zkusím trochu pozitivně.

Bylo to skvělý! Původně jsme měli jet jen asi čtyřicet kilometrů, ale naštěstí jsme se několikrát ztratili a ve spokojených nohách máme přibližně 54km. Díky probíhajícím povodním jsme měli cestu obohacenou o spoustu netradičních podmínek. Komu náhodou třeba vadilo, že po třech dnech kurzu bohužel na pět minut nemá mokré nohy, nemusel zoufat. Po necelé hodině jízdy jsme projížděli zatopeným místem, kde nám většině sahala voda po pás. V terénu se na vlhkých a kluzkých kořenech a v blátíčku jezdilo taky zajímavě. Celkem jsem napočítala asi 6 pádů.
A cyklistické sedlo? Dokonale pohodlná věc! Jen díky tomu, že mě neskutečně bolí zadek, jsem zapomněla myslet na bolavou hlavu!

Ne nadarmo se říká, že třetí den je krizový. Jestli jsem tu ironii málo naznačila, nevadí. Srdíčko si tu vyliju třeba zítra... S každým dnem a prohlubujícím se spánkovým deficitem mám stále menší a menší chuť se vůbec k něčemu vyjadřovat... Začínám uvažovat, že přejdu na natáčení videoblogů, ale moje kruhy pod očima jsou proti.


Mějte hezký den, já jdu asi zase běhat někam po lese...  

Žádné komentáře:

Okomentovat