Dobrá, hlavně klid a žádnou paniku…
Takže, takhle že to vypadá? Když jsem byla malá a představovala si, jaké to asi bude, až jednou budu studovat na vysoké škole, připadalo mi to tak neskutečné, jako bych se toho nikdy neměla dožít. Oficiální status vysokoškolského studenta (čti kartu ISIC s příšernou fotkou) mám teprve pár dní a je potřeba utřídit pár fakt a mýtů.
Tak především musím dát zapravdu své o něco starší kamarádce, která mi předem zanalyzovala, jak bude probíhat moje transformace z maturantky v prvačku na VŠ. Ano, opravdu jsem zvládla odmaturovat víceméně levou zadní (obě vyšší, obě za jedna, jak ráda poznamenávám) a opravdu jsem si pak pár dní připadala jako mistr galaxie. Svět mi ležel u nohou a já měla celý život před sebou. We are young and wild and free…
Dodnes mi přijde nepochopitelné, jak jsem se nakonec zvládla zorientovat ve všech těch webových stránkách, požadavcích, předpisech a příkazech, kterými jsem procházela při odesílání přihlášek. To, že jsem se na nějakou tu školu dostala, považuju za neskutečnou náhodu a vyplnění indexu při zápisu směle jmenuju svým největším dosavadním výkonem. Mou největší životní zkouškou trpělivosti byly tři hodiny strávené kdesi u vydávání studentské kartičky…
Mám asi tak tři dny na to, abych se zorientovala ve školním informačním systému, skrze který se (za ty tři dny) začnou zapisovat předměty. Na jednu stranu mám pocit, že moje studium skončí tak rychle, jako začalo. Na stranu druhou mi už jen to, kam jsem se dosud neprobádaným vysokoškolským životem prokousala, nedovoluje to tak brzo vzdávat. Vlastně jsem se přistihla, jak se těším. Těším se samozřejmě na nové lidi, nové zkušenosti a zážitky. Ale taky na přednášky, na zkoušky, na to, jak ničemu nebudu rozumět a budu to dohánět po nocích. I když mám netbook a v ruce už neumím dát dohromady čitelnou větu, těším se na nové voňavé sešity a poznámkové bloky a propisky a pera a tužky a gumy… A na nový byt, který ještě nemám, a na instatní stravu all week long, … A zkrátka na Prahu.
„Důkazem vysokého vzdělání je schopnost mluvit o největších věcech nejjednodušším způsobem.“ - David Hume
Žádné komentáře:
Okomentovat