Chaotickej restart

A já rok co rok,

lok co lok,

… ne vážně, Paulie. Díky za ten song. (Kotvim)

Protože já Kotvim tam, kde mám. Nebo se aspoň snažim. Nebo aspoň chci...

A tak uklízim ten pokoj, kterej už pomalu ale jistě přestával připomínat obývací místnost – nebyl čas. Nemůžu za to... Máma teda říká, že se o sebe pravděpodobně neumim postarat, ale to je BLBOST.

Svádim to na to, že muj život je poslední dobou zbytečně složitej. Teda možná vždycky byl...

Nemam ráda povinnosti, ale nesnášim, když muj život nemá řád.

Škola ještě nezačla. S florbalem jsem skončila. Ke golfu mě nikdo nenutí. Potřebuju kroky, klidně do neznáma, hlavně někam. Nechci stát ani na vteřinu, protože vim, že jsem TAK línej tvor, že jestli se jednou zastavim, už se nikdy nerozběhnu...

Nejsem vlastně nic jinýho než velkej paradox.

Udělala jsem všechno pro to, abych dostala práci, o který se bojim, že jí dostanu. Že jí nebudu dělat dobře. Že zklamu... Nebudu předbíhat. Challenge accepted.

Musím si dávat předsevzetí:

- budu psát častěji na blog! Když nepíšu častěji, mám pak v hlavě velkej zmatek a píšu heslovitě, zmateně, seriozně a směšně (nerovná se vtipně)
- nebudu pít! … Alkohol, sex, lehký drogy, … tady nejsme ve filmu. Mám z toho pak divný sny a myslim, že když už jsem se konečně naučila pít i něco tak sofistikovanýho, jako je víno, nebudu si to kazit. Maximálně dvě skleničky!
- budu kolem sebe udržovat pořádek a čistotu. Říká se sice, že pořádek je pro blbce a inteligent zvládá chaos. Jenže tak já možná nejsem zas takovej inteligent. Jsem ten primitivní tvor, kterej je rád, když najde věci přesně tam, kde očekává, že budou.

- ve škole budu dávat pozor. Když už tam budu chodit. Je to součást efektivity, na který hodlam zapracovat.

Ona to tak docela není moje vina, ale Agáta za to taky nemůže. Já jí mám tak ráda a přitom bych neměla... Nebo bych to aspoň neměla říkat. Život je nespravedlivej (tak se s tim musim nějak smířit).

Slibuju, že napíšu něco smysluplnýho. Jen ještě nevim, jestli sem, do šuplíčku, nebo na golf!