Poezie, jste mi věrná?

A taky jsem vám chtěla říct, že miluju podzim. Ne jenom tak ledajakej, musí to bej takovej ten hezkej, barevnej, chladnej, ale slunečnej. Když jsou všichni zachumlaný v šálách a čepicích tak, že si ani nechtějí povídat na autobusový zastávce, takže si můžu nechat sluchátka a nejsem hned nevychovanej smrad. Všichni se sice mračí, ale ty víš, že v duchu se usmívají, protože podzim voní.

Chtěla jsem za každou cenu začít pozitivně. Protože, co si budem', jinak to stojí za houby. Jakmile začne škola, člověk nemá čas nedělat nic a najednou mu zase život protejká mezi prstama. A než si stačí všimnout, že už ho v dlani má jenom malinkou špetku, na tom cizim prstě už je zase prstýnek. A stejně jako padá listí, padají i růžový obrazy budoucnosti ve dvou, zachumlaný v peřinách o chladných večerech, s čajem, ze kterýho se kouří, knížkou, která vlastně není ani tak moc zajímavá, ale důležitý na tom je, že je ti dobře.

Ráda se při takovejch náladách hrabu starýma písničkama a hledám v nich to, co jsem tam doteď neviděla. Podzim, krb a u něj rozteklý čokoládový srdce. Intelektuální knížka, nový hořčicový kalhoty, náhlavní sluchátka a naleštěný semišový boty, co maj skoro ještě čistou podrážku. Pocit, že seš na světě sice sám, ale i tak si myslíš, že to zvládneš... To jsou pro mě Básníci před mikrofonem. Hudba mě hladí po duši a texty zaplňujou tak, že mám pocit, jako by mě někdo objímal. Já CHCI tu písničku obejmout, aby věděla, že jí mam ráda. Ale nějak si nemůžu přesně vybrat kterou konkrétně. A tak dělám výcuc, když už jsem v tý škole.

Nechci vidět život tak, jak mi ho zvyky nabízí.

Nehodlam kopírovat chyby jenom z toho důvodu, že se to lidem líbí.

Nechci si spálit tělo jenom proto, že se chtělo vyhnout strachu z vlastní samoty.

Podzim v klipu. Bez dalšího komentáře. Horizonty

Jak zvláštní - odsekávat kusy masa pro umění, protéct jak pramen vody mezi prsty lidí.
Býti básníkem a bát se být právě jím, věčně sbírat střepy kvůli vratkým idejím.Podle kánonu, podle řádu, podle hvězd nechávám se vést, abych pochopil, že jsem to byl pouze já, kdo vždycky zaplatil za špatnej směr svojich cest.

Vrchol lyriky v hip hopu starý éry. Nic není víc. Madam Poezie – BPM