Pátek,
sýru nemám ani plátek,
tak mi dejte všichni svátek!
Heslovitě zaznamenávám své premisy, neboť na složitá souvětí není energie.
Víkend strávený v kruhu rodinném (čti: v tý díře, kde jsem se narodila).
Týden jsem odpálila prezentací na poloprofesionální úrovni (čti: hodinu před samotnou prezentací jsem se dozvěděla, že je zápočtová).
Svou novou práci miluju, i když je noční, ale jít pak rovnou do školy by mělo být nelegální!
Věřím, že ty tři čáry v grafu a otázku: „Už je vám jasné, proč je pro ekonomiku ČR tak důležité členství v EU?“ nemyslel pan profesor vážně…
Ráda bych zavedla nový Murphyho zákon:
Čím menší graf si načrtneš, tím víc čar tam nakonec budeš muset zakreslit.
Jo a ... miluju, když strávím X dní přípravou projektu, který pak někdo smete ze stolu bez mrknutí oka, jen proto, že … proč vlastně?!
A nakonec: Kdy už se KONEČNĚ poučím a nenechám si všechno na poslední chvíli?
Zítra uzávěrka, článek žádnej. V pondělí zápočtovej test, znalosti nulové. V úterý zápočtová prezentace, příprava nezahájena… Takže teď co? Na trénink a pak do „práce“ (přítomnost uvozovek bych ráda hájila tím, že odmítám tímto hanlivým slovem označovat něco, co je mi zároveň zábavou…)
